Co dělat, když společnost nevyplácí výnosy a investice?

V současné době obdobných případů přibývá a mnoho společností se nachází ve finančních problémech a klientům (investorům) nevyplácí výnosy a nevrací jejich investice. Jak tedy své investice účinně vymáhat?

Některé společnosti do problémů přivedly objektivní skutečnosti, některé společnosti se bohužel do finanční problémů dostanou vlivem vlastního jednání. Problém pak nastává v případě, kdy ve společnosti, kam investoři vložili své peníze, dochází k podvodným jednáním a účelovému vyvádění majetku. V případě krachu takové společnosti pak může nastat situace, kdy investoři čekají tak dlouho, že v době probíhajícího insolvenčního řízení není ve společnosti již žádný majetek a v majetkové podstatě, která bude určena k rozdělení mezi věřitele, nezbude vůbec nic.

Pokud tedy společnost není zjevně schopna plnit své závazky, z pozice věřitele je nejdůležitější jednat opravdu rychle. Zejména je nutné být obezřetný v případech, kdy sama společnost apeluje na věřitele, aby posečkali s podáním insolvenčního návrhu či přesmluvňují investice do jiných investičních nástrojů. To může být spojeno s tím, že se společnost v mezidobí zbaví veškerých svých aktiv (ať již úmyslně, nebo neúmyslně).

Na otázku, proč je pro společnosti výhodné počkat s podáním insolvenčního návrhu, je pak jednoduchá odpověď. V insolvenčním řízení může insolvenční správce napadat tzv. neúčinné právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných (například transfery majetku vč. finančních prostředků). Lhůty pro napadnutí takové jednání se pak odvíjí ode dne zahájení insolvenčního řízení a činí nejčastěji 3 roky, pokud se jedná o úkony činěné ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a pouze 1 rok, pokud jde o jednání ve prospěch jiné osoby. V případech úmyslně zkracujícího právní jednání činí tato lhůta sice 5 let, nicméně prokázání úmyslu je již pro insolvenčního správce složitější. Jakmile tyto lhůty uplynou, insolvenční správce už není schopen úkony vyvádějící účelově majetek ze společnosti nijak napadnout a zařídit vrácení takového majetku zpět do majetkové podstaty.

Pro věřitele je tedy důležité, aby v případě, kdy je jasné, že společnost upadá a nejsou zde objektivní okolnosti naznačující, že se společnost revitalizuje, byli věřitelé aktivní a zvážili podání věřitelského insolvenčního návrhu či jiné účinné vymáhání svých pohledávek včas. Tím věřitelé získají větší šanci na to, že se v rámci vymáhání podaří dohledat majetek a jejich pohledávky budou minimálně částečně uspokojeny.